Jdi na obsah Jdi na menu
 



Obrazek


Psitakóza ( papouščí nemoc ) - otoky spojivek s výtokem z očí, někdy i z nosních otvorů. Velmi rychle nastupuje ztráta tělesné aktivity a úplné odmítání krmiva. Může se dostavit i průjem a uhynutí je velmi rychlé. Ptáci, kteří překonají toto stadium bez léčení, se stávají chronicky nemocnými.
Salmonelóza - ptáci se nakazí hlavně zamořeným krmivem nebo vodou či přímým kontaktem s nemocným ptákem. Průběh je rychlý, andulka ztrácí tělesné tekutiny při průjmu. U chronického onemocnění dochází k otoku kloubů a šlach, ke slabosti, ospalosti. Ochranou před zavlečením této nemoci, jé péče o nezávadnost krmiva a vody k napájení a také izolace nových nakoupených ptáků a jejich opakované laboratorní vyšetření.
Střevní paraziti -
nejčastější jsou škrkavky, jde o oblé červy, parazitující v tenkých střevech ptáků. Andulky se nakazí nejspíše krmivem, potřísněným trusem domácích nebo volně žijících ptáků, obsahujícím vajíčka škrkavek. U postižených andulek se střídá průjem a zácpa, ztráta chuti k přijímání krmiva, ospalost, bolestivé reagování na dotyk, rychlé hubnutí. Včas zjištěné onemocnění je dobře léčitelné prostředky, které jsou u nás k dispozici např. Helmirazin. Léčbu je však třeba provádět v souladu s dalšími opatřeními, zejména s pečlivým vyčištěním voliéry a její dezinfekce.
Zevní paraziti - Vápenka -
vyvolává parazitický roztoč ptačí svrab. U andulek se toto onemocnění projevuje hlavně na zobáku, obočí, hlavě a nohách. Rohovina zobáku je jakoby proděravělá četnými dírkami, kůže v okolí zobáku a očí zduřuje a je rovněž jakoby proděravělá. Podobné změny jsou i na prstech, kde dochází k silnému bujení rohovitých šupinek. Někdy bývá ložiskově postižena i některá opeřená část těla okolí kloaky. V pokročilejším stádiu ptáci chátrají, často je možné pozorovat obtížné dýchání. Onemocnění je dobře léčitelné.
Zvětšené štítné žlázy -
patří mezi neinfekční nemoci. Projevuje se se unavitelností andulky. Ztrácí schopnost letu. Zpočátku zjišťujeme obtížné dýchání při námaze a v konečné fázi nemoci i v klidu. Při dýchaní andulky vydávají zvláštní sípavé nebo naříkavé zvuky, dobře slyšitelné zejména v noci. Při léčení přidáváme do vody jodové preparáty.
Dna -
je nemoc vyskytující se především u andulek chovaných doma. Předpokládá se že jde o metabolickou poruchu a současně o poruchu funkce ledvin. Projevuje se vystupujícími uzlíky v okolí kloubů a šlach na nohách. Tyto uzlíky jsou bílé barvy se začervenalým okolím a otokem, vždy pro ptáka silně bolestivé. Andulky jsou skleslé, unavitelné a nevydrží stát na obou nohách.Močový podíl trusu je v akutní fázi onemocnění velmi řídký a značně objemný. Obvykle zde dochází k záměně za průjem. V tomto případě může dojít za nevhodné léčení k uhynutí. Při léčebných zákrocích je třeba vyprázdnit vzniklé uzlíky na nohách po důkladné dezinfekci propíchnutím vypálenou jehlou a vymačkáním. Úleva pro andulku je téměř okamžitá, ale je třeba počítat s opakovaným zhoršením. Tuto léčbu je třeba doplnit podáváním prostředků ovlivňujících rozpustnost kyseliny močové, např. ALKALIT. Souběžně s těmito léčebnými zákroky je třeba vyloučit z krmné dávky živočišnou bílkovinu a po dobu akutních příznaků nepodávat žádné vitamínové doplňky. Velmi dobrá naděje na vyléčení.
Permanentní pelichání -
toto je časté onemocnění u andulek chovaných celoročně v teplých bytech. Nejde o specifickou nemoc, ale pouze o přizpůsobování trvale teplému a suchému prostředí. Doporučuje se pobyt andulky na otevřeném prostoru s dodržením přiměřeně délky nočního spánku v chladnějším prostředí.
Vytrhávání peří -
bývá u andulek časté jako doprovodný příznak onemocnění vápenkou nebo jinými kožními cizopasníky. Může jít i o postižení kůže a peří plísněmi. Léčba by se měla zahájit až po vyšetření veterinářem. Prostředky na peří by se neměli používat mastné, protože většina andulek zamaštěné peří vytrhává.
Francouzské pelichání -
nemoc zabývající se opařením. Tato nemoc není léčebně ovlivnitelná. U mladých ptáků krátce po opuštění budek nebo těsně před tím intenzivně pelichají brky nebo peří z křídel či ocasu a nové peří buď nenaroste nebo zdravotně postižený. Je typické, že brky obsahují sraženou krev což ukazuje na skutečnost, že ještě v době vypadnutí byly "živé". Bylo zjištěno že po vyšetření krve dochází k prudkému snížení počtu červených krvinek.
Francouzské pelichání není
:- infekcí způsobenou bakteriemi, plísněmi nebo viry
- napadením parazity
  • - nedostatkem vitamínů, minerálních látek, aminokyselin, tuků nebo uhlovodanů
    Faktory podporující francouzské pelichání:
    - malá hygiena chovu
    - stres z důsledku přemnožení a také předčasné snášky a rozmnožování mimo sezónu
    - výběr andulek pro výstavy
    - rodičovské páry s francouzským pelicháním produkují potomky s touto nemocí snadněji
    - krmení s nadbytkem rybího tuku
    Dosud ještě není pořádně odhalena příčina a snad do budoucna bude i nalezena vhodná a účinná léčba.
  • Zánět volete - je nemoc častá zejména u samců - samotářů. Onemocnění vzniká po vytrhování potravy a po jejím opětném sezobávání. Může však vzniknout i u párů, které se krmí závadným krmivem nebo starší vaječnou míchanicí nebo sezobnutím straších zkažených zbytků potravy. Objem volátka je nadměrně zvětšen, naplněn vodnatým obsahem a andulka pokud může tento obsah vyvrhuje. Stěna volátka je na pohmat v těchto místech zesílená a obsah volátky odporně páchne nebo je zpěněný. Pták má z pravidla průjem a rychle ztrácí síly. Jedná se o infekční příčinu, často bývá zjištěna přítomnost kvasinek nebo plísní. Někdy bývá příčinou pozření nestravitelných předmětů jako je kousek vaty, textilie, úlomky umělé hmoty a to zabraňuje v průchodu krmiva do žaludku. Vyšetření provádí především veterinář.
    Vzácněji dochází k chronickému rozšíření volete, kdy dutina volete je přeplňována do neobvyklých rozměrů krmivem. Stěna volete je ztenčena a obsah volete je pevný. Andulák má neomezenou chuť k příjmu potravy, přitom však je přístup krmiva z volete do žaludku omezen a pták chátrá, protože stěna volete je ochablá. Ani operativní zákrok nemá v tomto případě velkou naději.
  • Zadržení vajec - Příčinou může být podchlazení v průběhu snášky, prodělané záněty vejcovodu, nepříznivý tvar nebo velikost vejce, někdy i nedostatečně zvápněná skořápka, tedy pružné vejce a také křečovité stažení vejcovodu. Postižené samičky zaujímají vodorovnou polohu, hlavu natahují dopředu a obtížně dýchají. Není-li pták vyčerpán, často pomáhá jeho přemístění do prostředí s teplotou 30 - 32 °C k uvolnění křeče a snesení vejce. Pokud ani toto nepomůže vyhledáme veterináře.
  • Nádorové bujení - Projevuje se zejména u starších andulek. V převážně se jedná o nádory tukové tkáně - lipomy. Jde o nádor nezhoubný přesto však může dosáhnout takové velikosti, že znemožňuje jakýkoli pohyb andulky. Operativní odstranění nádoru, pokud se vyskytuje v podkoží, je dobře možné a prakticky bez rizika. U samečků - samotářů se často objevují nádory varlat dosahující velikosti zabraňující normální funkci střev. Dutina břišní bývá silně vyklenuta ke kloace a zřetelně zeslabenými břišními stěnami prosvítají vnitřnosti. U nepříliš pokročilých případů pomáhají ženské pohlavní hormony, podávané injekčně. Operativní odstranění varlat bývá obtížné ale proveditelné.
  • Zlomeniny - u andulek chovaných v bytě se vyskytují poměrně často. Postihují buď křídla nebo neosvalenou část nohy. Zlomené křídlo (pokud se nejedná o otevřenou zlomeninu) fixujeme k tělu ve správném zaúhlení kostí dvěma pásky leukoplasti a andulku umístíme do malé klícky. Zlomeniny se hojí u andulek zpravidla rychle. Po 7 - 10 dnech můžeme leukoplast odmočit a zkontrolovat postup hojení. Pokud ano necháme andulku ještě asi týden v samostatné kleci. Při ošetření zlomeniny nožičky, pokud se týká neosvalené části a nejedná li se o otevřenou zlomeninu, zafixujeme nožičku páskem leukoplastu naplocho a přečnívající konce lehce smačkáme podle nožičky. Je důležité zachovat správné zaúhlení stojící nožičky a aby lomové konce na sebe nasedaly v ose. Otevřené zlomeniny necháme raději ošetřit veterinářem, naděje na vyléčení je při operativním ošetření dobrá.
  • Krácení drápků - hranice střihu určíme podle dostupu dřeňových cév. Rovina stříhu má s osou drápků svírat tupý úhel.



  •